Jak se vlastně liší shopaholik od obyčejného milovníka nebo milovnice nakupování? Asi tak, jako se alkoholik liší od běžných příznivců a milovnic dobrého vína. Tedy, nakupování má ráda spousta z nás, ale oddáváme se mu v omezené míře. Pokud máme jít ráno do práce, nevezmeme to přes nejbližší butik. Pokud nám za patami hoří důležitá zkouška nebo termín, dokážeme srazit své brouzdání po internetových obchodech na naprosté minimum, či se ho zcela vzdát. Člověk, co je na pořizování věcí závislý, to ale tak snadné nemá. Jeho „koníček“ mu postupně začne ruinovat vztahy, rodinu, převezme místo ostatních zálib, a samo sebou se přidávají i finanční problémy.
Je nakupování ale skutečně závislost, nebo je to jen jiné jméno pro malou sebekontrolu? Na rozdíl od alkoholu nebo drog totiž nedochází k žádných tělesným změnám, a celý problém je tak hlavně psychický. Zatímco odvykací kůra pijáku je provázena krutými abstinenčními příznaky, „absťák“ shopaholiků je hlavně v hlavě. Na druhou stranu, pro lidi problémem postižené se jedná o něco, co jim reálně ruinuje život. Takže, pro ně se rozhodně jedná o něco, s čím nedokáží jen tak sami od sebe přestat. A to je důležitý aspekt celé věci. Koneckonců, herní automaty naše těla také nijak neovlivňují, a i přesto asi nenajdete nikoho, kdo by tvrdil, že se na ně nedá vypěstovat nezdravý návyk.
Tedy, shopaholismus rozhodně patří mezi adiktivní poruchy. Co s tím? Především si uvědomit, že mám problém, na který sám nestačím. Ve chvíli, kdy už nenakupujete pro radost nebo z nutnosti, ale jen kvůli nějaké zvrácené kompulzi, když si ty nové boty nedokážete odepřít ani tehdy, když víte, že jste na kartě už dávno přečerpali limit, je čas na návštěvu odborníka. Ten vás nejenom naučí techniky, jak své choutky zvládnout, ale, a to je nejdůležitější, odhalí příčiny problému, a pomůže vám najít řešení a dát si život zpátky dohromady.